Očihov - Zjednodušená verze stránek nejen pro seniory

Nastavení velikosti písma
+

Veřejný ochránce práv-poskytování mimořádné okamžité pomoci na výdaje spojené se vzdělávání a zájmovou činností dětí

Stránka

Změna úředních hodin pro veřejnost na OÚ Očihov

Z nařízení vlády ČR se od 12. října 2020 omezuje provoz Obecního úřadu Očihov pro styk s veřejností.

12. 10. 2020 Zobrazit více

PEDIKÚRA DO DOMU

Pedikúra do domu - Klára Louženská, Jesenice u Rakovníka

23. 9. 2020 Zobrazit více

IZOPOL - HLEDÁME OPERÁTORY VÝROBY

Česká společnost IZOPOL DVOŘÁK s.r.o., závod Podbořany, hledá pečlivé a spolehlivé ženy na pozici OPERÁTOR VÝROBY

1. 9. 2020 Zobrazit více

Veřejný ochránce práv-poskytování mimořádné okamžité pomoci na výdaje spojené se vzdělávání a zájmovou činností dětí

Velký výzkum ombudsmana ohledně poskytování mimořádné okamžité pomoci na výdaje spojené se vzdělávání a zájmovou činností dětí.

Pomoc s výdaji na školáka má být poskytnuta všem, kdo na ni mají ze zákona nárok

21. srpna 2020

Začátek školního roku je pro rodiny spojen s většími výdaji. Pořídit školákovi potřebné vybavení a školní pomůcky vyjde na několik tisíc korun, k nimž je třeba připočítat ještě náklady na školní obědy a zájmové kroužky. Zvlášť pro rodiny s nízkými příjmy či nemajetné je nemožné vlastními silami zajistit dítěti vše potřebné. Stát sice pro tyto situace počítá s dávkou mimořádné okamžité pomoci na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností nezaopatřeného dítěte, ale výzkum ombudsmana ukázal, že se informovanost rodin a jejich šance tuto dávku na školáka získat v jednotlivých krajích výrazně liší.

„Chceme, aby děti z nízkopříjmových rodin řádně plnily školní docházku, získaly vzdělání jako základ budoucího pracovního uplatnění a začlenily se do společnosti. Nejde přitom jen o tyto děti a jejich rodiny, ale do budoucna by tím získala celá společnost. Nepodaří se to ovšem, pokud stát tyto rodiny nepodpoří, a to minimálně poskytnutím prostředků na úhradu školních pomůcek a zájmových kroužků,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček. Protože poznatky z posledních let nasvědčovaly nejednotnému přístupu úřadu práce a někdy velmi restriktivnímu rozhodování o mimořádné okamžité pomoci, rozhodl se ombudsman výzkumem ověřit praxi úřadů v rámci celé republiky. Analyzoval informace a rozhodnutí úřadů práce za období srpen a září 2019, tj. za období, kdy rodiny v největší míře žádají o mimořádnou okamžitou pomoc pro nezaopatřené děti v souvislosti se školní docházkou.

„Přál bych si, aby pomoc s výdaji na školní pomůcky a zájmové aktivity obdržely všechny rodiny s nezaopatřenými dětmi, které na ni mají ze zákona nárok. Skutečnost je zatím jiná,“ poukazuje ombudsman na zjištění z analýzy rozhodnutí. Nejčastějším důvodem pro částečné nebo úplné zamítnutí žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc je sdělení úřadu práce, že nejde o nenadálý a neočekávaný výdaj, ale o výdaj plánovaný, se kterým měla rodina počítat a například měla školní pomůcky nakupovat průběžně. Takový důvod zamítnutí žádosti je podle ombudsmana nepřípustný.

Rodinám s nízkými příjmy, které nemají dost prostředků na úhradu nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností dítěte, ombudsman doporučuje, aby na úřadech práce trvaly na poskytnutí informací o mimořádné okamžité pomoci a formuláře žádosti a aby se v případě zamítnutí žádosti bránily odvoláním. Současně ombudsman apeluje na úřady práce, aby rodiny dostatečně poučovaly, o žádostech rozhodovaly v souladu s právními předpisy, rozhodnutí o částečném nebo úplném zamítnutí žádosti řádně odůvodňovaly a vyvarovaly se některých zdůvodnění.

Různé šance v různých krajích

Výzkum ukázal, že v jednotlivých krajích se výrazně liší počty podaných žádostí i „úspěšnost“ žadatelů. Například v Jihomoravském kraji bylo ve sledovaném období podáno 1111 žádostí, zatímco v Praze jen 128. Počty podaných žádostí byly v některých krajích velmi nízké, což může svědčit o neinformovanosti rodin. Ombudsman proto požádal generální ředitelství Úřadu práce ČR, aby vedlo své zaměstnance k důslednějšímu poučování rodin s nezaopatřenými dětmi o možnosti čerpat tuto dávku. Rovněž apeloval na maximální dostupnost formulářů žádostí na kontaktních pracovištích.

Podle výzkumu se liší i šance žadatelů na plné vyhovění žádosti. V Jihomoravském kraji úřady plně vyhověly v 97 % případů, v Praze ve 46 % a v Karlovarském kraji pouze ve 41 % případů. Rozdíly mohou být dány nejednotností postupu jednotlivých kontaktních pracovišť při vyhodnocování žádostí.

Velké rozdíly mezi kraji jsou i ve výši přiznávané částky, přičemž obecně jde spíš o nízké částky. V nadpoloviční většině případů byla přiznaná dávka nižší než 1000 Kč. Méně než třetinu z celkového počtu tvoří žádosti s přiznanou částkou v rozmezí 1000 – 2000 Kč. Vyšší částky jsou spíš výjimkou.

Ombudsman vyzval Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby sjednotilo rozhodování úřadů metodickým pokynem s aktualizovanými cenami školních pomůcek a zájmových činností a s uvedením orientačních částek připadajících na jednotlivé výdaje například formou rozpětí. Současně požádal ministerstvo, aby zvážilo přijetí právní úpravy, která zjednoduší finanční podporu dětí z nízkopříjmových rodin např. poskytováním určité paušální částky na školní pomůcky konkrétně vymezenému okruhu rodin, nebo poskytováním finanční podpory přímo školám.

Překvapivé je, že se lidé proti zamítnutí žádosti téměř nikdy nebrání. Odvolalo se jen necelé 1 % žadatelů.„Z výzkumu vyplývá, že žadatelé často neví, na jaké výdaje mohou dávku žádat a z jakých důvodů úřad práce může či naopak nesmí žádost o dávku zamítnout. Snadno potom přijmou vysvětlení úřadu, které přitom může být nesprávné. Významnou roli hraje i fakt, že peníze na požadovaný výdaj potřebují rodiny co nejrychleji, např. na úhradu kroužku nebo před začátkem školního roku, takže by pro ně bylo marné podstupovat odvolací řízení. Považuji tato zjištění za závažná a doporučil jsem ministerstvu, aby se na rozhodování o mimořádné okamžité pomoci zaměřilo při svých kontrolách i vzdělávací práci,“ uvádí ombudsman.

Na jaké výdaje se o mimořádnou pomoc žádá a pro koho

84 % žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc se týká výdajů souvisejících se vzděláním nezaopatřených dětí, např. na učebnice, učební pomůcky, školní aktovku, školu v přírodě, výcvikové kurzy, školní družinu apod. Žádosti na výdaje na zájmovou činnost byly mnohem méně časté, tvořily pouze 7 %.

V drtivé většině případů žádali rodiče o dávku na nezletilé děti, pouze ve 3 % případů šlo o výdaje na nezaopatřené děti starší 18 let. Vzhledem k tomu, že náklady související se vzděláním u starších dětí neklesají, může nízký počet žádostí o pomoc pro starší děti souviset opět s nedostatkem informovanosti o tom, že dávka není určena jen na podporu nezletilých dětí. Ombudsman proto doporučil Úřadu práce ČR, aby jeho zaměstnanci poučovali rodiče, že o mimořádnou okamžitou pomoc mohou žádat také na výdaje související se vzděláváním a zájmovou činností pro nezaopatřené děti starší 18 let.

Nezákonné důvody zamítnutí žádosti

Součástí výzkumu byla také analýza 518 částečně a úplně zamítavých rozhodnutí úřadu práce se zaměřením na důvody, které úřad v rozhodnutí použil. Některé uváděné důvody jsou podle ombudsmana nesprávné a nevhodné. Upozornil proto Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby v tomto směru zajistilo nápravu. Žadatelům pak ombudsman doporučuje, aby se v případě zamítnutí žádosti z nesprávného důvodu bránili odvoláním.

Podle ombudsmana je například nepřípustné, aby úřad zamítl žádost o mimořádnou okamžitou pomoc pro nezaopatřené děti, protože:

  • nejde podle úřadu o nenadálý a neočekávaný výdaj, rodina o výdajích na školáka věděla a měla si peníze našetřit nebo věci nakupovat průběžně. Tento důvod se objevil v 31 % případů;
  • žadatel, jeho rodina nebo spolubydlící se podle úřadu nesnaží o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. Zcela se přitom pomíjí fakt, že účelem dávky je umožnit dítěti absolvovat výuku ve škole a realizovat jeho právo na vzdělání;
  • podle úřadu má dítě pomůcky z předchozích let, ale úřad si neověří, zda tomu tak skutečně je. Ve 13 % případů se ukázalo, že úřad práce pracoval pouze s obecně známým předpokladem a vyšel např. z toho, že dítě má staršího sourozence, který danou pomůcku určitě má.
  • na výdajích se má podle úřadu podílet druhý rodič, ale úřad neověří, zda je toho schopen a zda vůbec plní vyživovací povinnosti.

Ombudsman doporučil Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby v rámci metodického vedení Úřadu práce ČR zajistilo řádné odůvodňování rozhodnutí o nepřiznání (i částečném) dávky a rovněž úřadu vymezilo odůvodnění, kterým se vyvarovat. Upozornil také, že školy v přírodě a kurzy plavání jsou povinnou součástí výuky a měly by proto být vždy považovány za odůvodněný výdaj související se vzděláním. Úřad práce může v těchto případech vést úvahu pouze o výši přiznané dávky v návaznosti na příjmy a majetek rodiny.

 

Výzkumná zpráva s právním komentářem a doporučeními 

Informační leták – kdo, jak a na co může o mimořádnou okamžitou pomoc pro nezaopatřené děti žádat


31. 8. 2020 Zobrazit méně

P R O M E G A spol. s r.o. - Výkup jablek 2020

VÝKUP JABLEK 2020
Výkup zahájen: 28.8.2020
Místa výkupu: Buškovice, Žatec a Březno u nádraží CV

27. 8. 2020 Zobrazit více

Informace o rozšíření Odběrového centra COVID-19 Žatec i pro samoplátce

Informace o rozšíření Odběrového centra COVID-19 Žatec i pro samoplátce

8. 5. 2020 Zobrazit více

Snižte své riziko nakažení koronavirem

Snižte své riziko nakažení koronavirem

7. 5. 2020 Zobrazit více

Jste vy nebo váš soused v nouzi?

Jste vy nebo váš soused v nouzi?

7. 5. 2020 Zobrazit více

Spolu proti koronaviru

Spolu proti koronaviru

7. 5. 2020 Zobrazit více

Dotační program na zmírnění dopadu koronaviru pro OSVČ

Dotační program na zmírnění dopadu koronaviru pro OSVČ

7. 5. 2020 Zobrazit více

Stránka